pondělí 30. ledna 2017

Přání

Nakonec bych si pro své dítě doopravdy přála jenom dvě věci.
Přála bych si, aby bylo zdravé na těle i na duchu.
A přála bych si, abychom mi, jako rodiče, neudělali příliš mnoho chyb a vychovali z něj dobrého člověka.
Z celého srdce doufám, že se mi ty dvě touhy splní.

neděle 29. ledna 2017

Maminčiny narozeniny

Cesta vlakem a cesta vzhůru.
Chlad a sníh.
Španělští ptáčci s rýží.
Maminka obdarovaná.
Usínání.

sobota 28. ledna 2017

Deskovky u Járy

Sedm hodin hraní.
Tři hry.
Jediné vítězství.
Nesmírně hodné dítě spoluhráčů.
Únava.

pátek 27. ledna 2017

Mijazaki v Biu Oko

Vánoční dárek od brášky.
Birutina milá fanynkovská společnost.
Nevyhnutelné fronty na toaletu.
Roztomilost v nemírném množství.




pátek 20. ledna 2017

K čemu jsou lidé na světě?

Mám dvě verze zdůvodnění.
Ale to je v pořádku, život se skládá ze samých rozhodnutí.

neděle 15. ledna 2017

Garyho narozeniny

U nás doma. Jeho rodina.
Odpoledne.
Už si zvykli. Domácímu pohoštění se už dostalo jen minimálního množství zvednutých obočí.
Spokojený tabulový malíř.
Firefly.
Oddech, že je to za námi.

sobota 14. ledna 2017

Robertovy narozeniny

Hlasitý podvečer v Tiché kavárně.
Dobromyslně zlomyslné pobavení kamarádek, že na své oslavě padesátin budu mít potomka v pubertě.
Roztomilý oslavenec a jeho rodina.

čtvrtek 12. ledna 2017

Jediní dokonalí

V práci mi chybí K. Ta jediná vždycky pochopila, proč mám chuť sprostě nadávat na Pana Gentlemana.
Pana Gentlemana, který se tváří jako spasitel všehomíra, pochválí se, že se mu zase podařilo krásně vypracovat něco, na co jsme my ostatní kašlali a když namítnu, že to je sice hezký, ale že to nedotáhl do konce, tak začne prskat, že to není náplň jeho práce a ať si pořád nestěžuju a dodělám to sama.
Pominu-li, že to byla dodělávka celkem na pět minut, tak mě ale opravdu strašně rozčiluje, že právě on je vždycky ten první, kdo neváhá vytýkat ostatním chyby a když se někdo odváží bránit, tváří se pohoršeně.
Ach jo.
Asi mě to štve hlavně proto, že po posledních personálních změnách máme v práci takového jediného dokonalého už ve dvou exemplářích.
Oba mi lezou na nervy tím, že mě v podstatě neposlouchají. Když něco pracovně probíráme, tak z nich sálá aura shovívavosti typu: tak se holčičko vypovídej, až skončíš, tak půjdu a nějak chlapácky ten problém vyřeším.
Nevím, jestli je to z jejich strany vědomé, nebo jestli jsem jenom přecitlivělá, ale štve mě to. Obzvlášť ve chvíli, kdy upozorňuju na problém, jediný dokonalý ho odmávne jako nehodný pozornosti a problém se za měsíc vynoří a kousne nás do zadele. Ale to už je jiný příběh a za to přece jediný dokonalý nemůže.
A já si můžu tak maximálně postěžovat, akorát už tu není K., která by to pochopila.

pondělí 9. ledna 2017

Výhledy do budoucna

Nejkrásnější období v životě ženy se zatím projevilo bolestmi břicha, které mě pravidelně budili mezi třetí a čtvrtou hodinou raní, nevolností spojenou se silným nechutenstvím a nejnovějším příznakem je rozjíždějící se atopický ekzém.
Ekzém zatím v otravnosti vede.
Tak si říkám, že další fáze by mohla sestávat z náhlých záchvatů zenové vyrovnanosti a pocitů pochopení prastaré moudrosti.
Ale mám takový nepříjemný pocit podložený zkušeností, že ekzém nad zenovou vyrovnaností bez námahy zvítězí.

neděle 8. ledna 2017

Z Mirošovic do Kamenice

Já, Gary a sníh padající z oblohy.
Pohodlná procházka lehce zvlněným terénem.
Minimum kolemjdoucích.
Třináct kilometrů a tři hodiny.
Krásný a spokojený den.


čtvrtek 5. ledna 2017

Juliánek - 16+5TT

Doktor mi neřekl, jak je Juliánek veliký, ale pustil nahlas tep jeho srdce. Bije jako zvon.
A zatím si Juliánek uvnitř pohodlně sedí a po stádiích luštěnina a žabička se dostal do stádia Budha. Možná uvnitř doopravdy medituje a až přijde na svět bude moudrý a osvícený.
A jako každý osvícený se bude věnovat především těm důležitým věcem - jídlu, spánku a vyměšování.