středa 29. března 2017

Julie 28+3 TT

Standartní kontrola.
Mám si dávat pozor na cukry ve snídani.
Jednou, nejspíš až bude v pubertě, chudince Julii všechno to omezování se strašně vyčtu.

úterý 28. března 2017

...

Jsem opravdu divná, když si myslím, že každý má právo žít tak jak mu vyhovuje, když tím neomezuje nikoho dalšího?
A je hloupé, když do toho práva zahrnuju i křivě nalepené tapety a nedodělané lišty u podlahy?
Aneb pan Sval byl na návštěvě u známých a teď nám tu už půl hodiny pomlouvá rekonstrukci jejich bytu, ve kterém on by rozhodně žít nemohl, protože ON by to takhle nezfušoval. ON by udělal všechno hned a ve stoprocentní kvalitě.
Fujtajbl, jak mně se zajídají lidé, co neuznávají polehčující okolnosti.

úterý 21. března 2017

...

Pan Gentleman je debil.
Fuj to se mi ulevilo.
Deset minut tu do mě hustí, že označení změn jsme vždycky dělali takhle, takže nemám vymýšlet žádné novoty.
Jenomže do toho jeho sebestředného mozečku za celé ty roky nedolehla informace, že svým geniálním propracovaným systémem v tom všem ostatním dělá akorát bordel. Takže systém sice funguje, když na projektu pracuje sám, ale jakmile do něj vstoupí někdo další, systém je na houby.
A absolutně nikdy nedomýšlí důsledky pro ostatní. Tu si změní hladinu, tu čáru a že to mně rozhodí nastavení? Vždyť je to záležitost pár minut to předělat.
Uááá!
Mám chuť na něj ječet.
Jenže to by jeho sebestředný mozeček nepochopil. Nebude se přece zabývat problémy ostatních, že.
Debil je to. A to nemám ráda nadávky.

čtvrtek 16. března 2017

...

To by mě zajímalo, na koho bude Pan Gentleman házet problémy, které se mu nechce řešit, až tu nebudu já.
Asi je prostě nechá na vesmíru, ať si je vyřeší sám či co. Koneckonců, nic, co se mu nechce řešit přece není jeho práce.

úterý 14. března 2017

Hledání budoucnosti

Dívám se po lidech a přemýšlím o tom, jestli právě takhle bude Julie vypadat. Jestli se právě takhle bude chovat.
Malá holčička ulizující v tramvaji cukr.
Hihňající se puberťačka s modrými vlasy.
Vyfiknutá krasavice ponořená do světa svého telefonu.
Je tolik tváří, které by mohla nosit. Je tolik cest, kterými by se mohla dát.
Moje holčička.
Moje budoucí překvapení.

neděle 12. března 2017

Ze Srbska do Berouna

Krásné ráno doma.
Krátká procházka přes poledne.
Na Kodu na sraz s Julií a Birute.
Z Kody do Berouna na večeři.
Zřícenina Tetína bez jakýchkoli známek pivovaru.
Příroda hnědá, šedá, před jarním probuzením.
Těžko chytaný dech.
Tichý večer doma.



sobota 11. března 2017

Bivojovy hody

Vyléčený srnec na mnoha dobrých věcech se špeclemi u Aries.
Klasická sešlost se smíchem, absurditou a divokým Štaflíkem.
Garyho milá snaha býti společenským.
Nezvykle brzký návrat domů.

pondělí 6. března 2017

Skalpy 1-4

Komiks z indiánské rezervace. Deprese. Beznaděj. Žádná naděj na dobrý konec.
Asi skutečná realita.
Možná trochu moc daleko od mé vlastní reality.

čtvrtek 2. března 2017

Filuta

Jeden z posledních Pratchettů.
Dostala jsem ho k Vánocům a po kousíčcích pomalu dočetla až teď.
Má to pěkný a optimistický příběh s dobrým koncem. Vlastně je to romantická červená knihovna. Ale kdybych to byla bývala četla před mnohem delší dobou než se mi chce odhadovat, užila bych si to mnohem víc.
Pořád mi to čtení po stránkách úplně nesedí, ale asi si na to budu muset zvyknout. S časem už to nejspíš lepší nebude.

středa 1. března 2017

Zahrada

Trnkova Zahrada mi na seznamu restů strašila tak dlouho, až mi Birute donesla svůj výtisk, že si ho prostě musím přečíst.
Není to špatné.
Ale asi jsem se k tomu přeci jen dostala později než by bylo záhodno.
Jedna z těch knih, která mi v audiovizuálním zpracování připadá lepší, i když se za to trochu stydím.
Mám totiž dojem, že v animované formě mají příběhy propracovanější strukturu.
(A navíc je to barevný a hejbe se to ;o)
Na žádný pád to ovšem nebyla ztráta času.

Julie 24+5 TT

Julie bude opravdu Julie.
Naše malá holčička, která se rozhodla nabourat fandomová fakta. Asi je po mně, protože to byla vždycky moje oblíbená činnost.
Fascinující je, že doktor mě pochválil za štíhlost.
I když je fakt, že jsem opravdu tři kila shodila a přestože Julinka pěkně tabulkově roste, já zůstávám na stejné váze.
Bohužel si špatné výsledky testů na cukrovku vyžadují oběti. Krájím si krajíčky chleba tenké jako papír a nejím ovoce ve velkém množství jak jsem byla zvyklá. Myslím, že vím jakou největší oběť budu Julince předhazovat, až mě v pubertě naštve.