Zobrazují se příspěvky se štítkemfotoblog. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemfotoblog. Zobrazit všechny příspěvky

středa 5. července 2017

Julie - den třicátý

Malé zvířátko vyžaduje velké množství trpělivosti. Je třeba čekat až se nakrmí, až si odkrkne, až usne, až se probudí... a tak pořád dokola.
A většinu toho čekání nelze zahušťovat dalšími činnostmi. To mi působí největší problém, nemůžu odbíhat od jednoho k druhému. Mám malé zvířátko, které vyžaduje plnou pozornost, ale nevytíží intelektuální kapacitu.



pátek 27. ledna 2017

Mijazaki v Biu Oko

Vánoční dárek od brášky.
Birutina milá fanynkovská společnost.
Nevyhnutelné fronty na toaletu.
Roztomilost v nemírném množství.




pátek 16. září 2016

Krajinka

Dneska byl na rohu kontejner na velkoobjemový odpad.
A na chodníku před domem se zhmotnila jedna z mých obav.
Ten obraz kdysi někdo s láskou namaloval, pověsil na zeď a obdivoval.
A pak šel čas.
Změnil se majitel stěny? Majitel obrazu?
Kdo ho postavil na chodník chvilku před tím, než ho odnese do kontejneru?
Jako bych ten obraz slyšela plakat.
A s ním jsem slyšela plakat všechny své výtvory, které skončily nebo skončí v popelnicích.
Já vím, nakonec se všechno rozpadne v prach.
A tak, když tvořím, vždycky v pozadí cítím tu marnost a slzy opuštěných obrazů.
Tvorba bolí.

neděle 4. září 2016

Ohnivý úsměv

Až se zima zeptá, co jsme dělali v létě, můžeme s hrdostí říct: Sušili jsme papričky.
A jak každý ví, ostré jídlo zahřívá.

pondělí 7. března 2016

pondělí 29. února 2016

Haiku-ku



Když přijímáme umělecky zaměřené návštěvy, píší nám po stěně verše

pondělí 1. února 2016

Letící tmou



Průvodce nalezený na nečekaném místě.
Neměnný a v pohybu.

pátek 13. listopadu 2015

Duha



Nevím kdo a v jakém žoldu změnil autobusové nástupiště v duhu, ale pokaždé když projdu kolem, zvedne mi to náladu.

středa 2. září 2015

Uvnitř je pořád stejně malý


Co udělá milující žena, aby si její sklerotický muž na letišti u výdeje zavazadel bez pochyb poznal svůj kufr?
Vezme do ruky štětec a barvičky.

úterý 18. srpna 2015

Ve skleníku


V ideálním ochranitelském prostředí narazit v růstu na nepřekonatelnou hranici.
Nebo v neomezeném nepřátelském prostoru nedorůst svému potenciálu.
Ještě jsem se nerozhodla, co považovat za lepší.

Volno!-Pozor!-Stůj!


Malé radosti života jsou pro mne ty, kterých bych si beze snahy nevšimla.
Třeba deštníkový semafor na tramvajové zastávce, který by šel tak snadno přehlédnout.
Obzvlášť, kdyby nepršelo. Mám ráda déšť.

pátek 7. srpna 2015

Žába na prameni



Mám slabou vůli.
Vím, že to není zdravé.
Vím, že mi z toho nebude dobře.
A stejně občas přijde chvíle, kdy si figurku z mléčného marcipánu koupím.
A sním.
Tak jsem si alespoň vybrala žábu.
A nesedí-li už žába na prameni, mohla by se spustit voda.
Třeba jejím snězením přivolám déšť.

pátek 17. července 2015

Souplodí drobných peckovic


Jak každé malé dítě ví, maliny jsou červené.
Jen pro mě byly nejlepší maliny odjakživa černé.
Když si mí rodiče v polovině osmdesátých let pronajali pozemek v zahrádkářské kolonii, daroval jim děda odkopek z vlastní zahrady. Děda už dávno není, ale černoplodý kultivar maliníku zůstal.
Každý rok z něj sesbíráme pár kilo těch malých černých plodů.
Každý rok si poškrábu ruce, když vystřihávám staré šlahouny.
Každý rok si při tom vzpomenu na dědečka.
A ještě pořád jsem přesvědčená, že nejlepší maliny jsou ty černé.

čtvrtek 16. července 2015

Dnes ještě vychází slunce nad Prahou


Do naší ložnice svítí přímé slunce dvakrát denně. Když vychází a když zapadá.
To slunce je jako marnivá žena, nikdy si neoblékne stejnou oblohu dvakrát.

pondělí 15. června 2015

Kachnička



Cestou z oběda potkala jsem ve fontáně kachničku.
Kachnička je, jak známo, symbolem libosti.
Chce mi tedy nenadále zjevenou kachničkou svět říct, že něco dělám dobře?
Nebo je to jen kachnička z lítosti, když všechno dělám špatně?
Svět, redukovaný na symboly, se ztrácí v nesrozumitelnosti.

sobota 13. června 2015

Noční soupoutník


Cestou z pikniku, potkala jsem šneka.
Měli jsme kus společné cesty a celý ten kus jsme soustředěně mlčeli.
Já v cizím oblečení jako v cizí kůži. On ve své vlastní ulitě.
A noc byla vlahá, tichá a plná světel.

neděle 7. června 2015

Jinakost


Kdybych byla úplně stejná jako ostatní, nebyl by dort rozdělen čokoládovou výsečí.
Byl-li by dort jednobarevný, zdaleka by nebyl tak krásný.
Závěr je nasnadě.

pátek 10. dubna 2015

Odlišnosti


Černá ovce.
Bílý strom.
Vybočující.
Výjimeční.
Tak stejní jako ostatní

čtvrtek 9. dubna 2015

Ratolest


Zelená ratolest je symbolem touhy po příměří, symbolem klidu a míru.
Ano přírodo, tvou nabídku přijímáme.

úterý 7. dubna 2015

Fialky


Mezi paneláky tu kvete překvapivé množství fialek.
Miluju fialky.
A tak to beru jako dobré znamení.