Na výstavu stanů

Protože do stávajícího stanu se už s Julií nevejdeme, vyrazili jsme do Letňan na obhlídku. Nabídka je víceméně stále stejná.
Vybrali jsme jeden zelený.
Odřela jsem si paty.
Cestou zpátky jsme zamířili do 300 na pivo. Než jsme dopili, lezla Julie střídavě ze židle na stůl a ze stolu na židli. Byli jsme tam chvilku, ale bylo to náročné.
Nevím, jestli se ještě někdy odhodlám k účasti na Nevalentním psaní.
Julie na rozdíl ode mne energii neztrácí.

Přístav volá - Jaroslav Foglar

Samozřejmě jsem ji četla už kdysi dávno, ale teď jsem se k ní z náhodné nostalgie vrátila a zjistila jsem, že si ji vůbec nepamatuju.
Chápu, co se mi na ní a vlastně na všech Foglarových knihách líbilo. Teď k tomu vidím spoustu chyb a věcí, které bych sama napsala jinak.
Člověk se mění.

Marťan - Andy Weir

Film se mi asi líbil o chlup víc, ale kniha je to rozhodně dobrá. Hlavně optimistická, potřebuju číst optimistické knihy.

Tři muži ve člunu - Jerome Klapka Jerome

Na tuhle knihu jsem slyšela doporučení vícekrát. A tedy, přečetla jsem, ale příliš mě nebavila, taky jsem ji postupně četla skoro dva týdny. Klouzala po povrchu, tak zběžně a nepřekvapivě. Ani humorného humoru tam nebylo příliš a přiznávám, že mi hrdinové k srdci nepřirostli.
Možná jsem se k ní dostala příliš stará.

Deník Anny Frankové

Část čtenářského zážitku obstarává autenticita.
Realita už je taková, že nedodává patřičné dějové oblouky a některé informace prostě zamlčí.
Kdybych četla před dvaceti lety, mnohem víc bych se ztotožnila s hrdinkou, mnohem víc bych to prožívala. Ale ani takhle mi nepřipadala cizí. Pořád si tu vnitřní nejistotu pamatuju.
Je mi jí tak líto. Další potvrzení toho, že si má člověk dávat pozor na to co si přeje. Dospělosti se nedožila, ale slavnou spisovatelkou se stala.
Jen jsem si celou dobu říkala, jak se asi cítil její otec, když její zápisky po válce četl. I jeho mi bylo líto.
Historie je plná smutných osudů.

Eleanor se má vážně skvěle - Gail Honeymanová

Přečteno na náhodné doporučení.
Asi neuvízne v hlavě nadlouho, ale četla se dobře. Líbila se mi.
Optimistická svým zvláštním způsobem. Jakoby říkala, že pro každého má život schovaný nějaký ten šťastný konec.
Člověk by tomu chtěl věřit.
Alespoň v knihách to funguje.

Klub rváčů - Chuck Palahniuk

Zajímalo by mě, kdy bych to odhalila, pokud bych už neznala film.
Zvláštním způsobem psaná kniha.
Zvláštní příběh. Vlastně milostný, když se to tak vezme. Nabízí různé výklady, když se člověk zamyslí. Co je vlastně pravda?
Musím někde splašit druhý díl, zajímalo by mě, co s tím autor ještě zvládl provést.