Jak jsem vyhrál válku - Patrick Ryan

I jsem se zasmála. A hlavní hrdina mi byl převážně sympatický. Ale zdálo se mi, že vyprávění trpí jakousi nevyrovnaností, kterou nedokážu slovy postihnout.
Ale pobavila jsem se a tak byl účel splněn.

Saturnin se vrací - Miroslav Macek

Špatně napsaná fanfikce. Jazyk autor celkem trefil a našli by se nejspíš jeden či dva dobré okamžiky, ale jinak neobsahuje pořádný děj, opisuje celé pasáže původní knihy a v mnoha místech připomíná Kameňák.

Ztracena v dobré knize - Jasper Fforde

Druhý a u nás poslední vydaný díl série. Škoda, že se to neprodávalo, není to špatné, ale anglicky to číst nebudu.
Mnoho odkazů na literaturu, na historii a cestování časem.
A znovuvzkříšení blbouni nejapní, na ty je třeba nezapomínat.

Ke dnu - Anna Bolavá

Čirá deprese. To, co mi v předchozí knize připadalo jako záblesk naděje, je v téhle obráceno do neštěstí.
I když napsané je to dobře a další knihu autorky si přečtu. Ovšem co tam provede těm, kdo prozatím vyvázli relativně v pořádku, to se docela bojím.

dýně

na sklonku podzimu počítám dýně
každá z nich podobá se jedné vině
dobře se roste jim ve strastech kolem
sama se stávám dýňovým polem

Historické romance - Lisa Kleypas

Mám vždycky čas od času období, kdy přečtu hromadu romantických knih pochybné kvality. I na dobrém konci si lze vybudovat regulérní závislost. Historické romance se na to asi hodí nejvíc.
Tyhle nebyly úplně špatné, i když je to v širším smyslu všechno na jedno brdo a docela bych se byla obešla bez explicitních sexuálních scén, které byly až přehnaně akcentované a spíš směšné (jediné co chybělo byla ocel zabalená do sametu, ale možná jsem ji jenom při přeskakování přehlédla).
Takže se mockrát zahlédli, jeden nebo druhý (nebo oba) ohrnuli nos, absolvovali několik slovních výměn a skončili šťastně jeden druhému v náručí. Co víc by si člověk od téhle literatury mohl přát.

Kale Blomkvist zasahuje - Astrid Lindgrenová

První díl jsem kdysi k čemusi dostala a líbil se mi. Ovšem to bylo v době, kdy ještě v podstatě neexistoval internet, takže nešlo snadno zjistit, že existují i díly další. Když jsem jejich existenci zjistila, tak jsem si říkala, že bych si je mohla někdy přečíst, jenomže na to nějak nikdy nedošlo. Až teď.
Asi by to člověk přeci jen měl číst jako dítě. Už mi to přišlo příliš přitažené za vlasy a mnohem méně uvěřitelné než první díl.