Bez růží

Zjistila jsem, v čem je problém. Mám jen omezenou kapacitu trpělivosti a všechnu ji spotřebuju na Julii, na zbytek lidstva mi už žádná nezbývá. Na nervy mi rovným dílem lezou úplně všichni, což mi na psychické pohodě nepřidává. Snad to jednou přejde a růže rozkvetou.

...

Až dojdu ke konci a anděl smrti se mě zeptá, neodpovím.
Budu mlčet bolestí, za všechny neprolité slzy, za zapomnění.
Až dojdu ke konci, neohlédnu se, nebude za čím.