úterý 29. listopadu 2016

Bublina v čase

Pořád ještě sedím na lavičce a sleduju žluté listy ginga na zeleném trávníku.
V jednom smyslu tam už budu sedět napořád.

pondělí 28. listopadu 2016

Juliánek - 40 mm

Na prohlášení: "Je mi pořád špatně." reagoval můj doktor s úsměvem pronesenou větou: "To je dobře."
Ono to k tomu tak nějak patří. Alespoň mě přestalo bolet břicho a je mi jenom blivno, vytrvale.
Asi to stojí zato, Juliánek už nevypadá jako fazole. Vypadá jako maličký člověk. Když jsem ho na monitoru uviděla, na chvíli jsem se o něj přestala bát, ale už to na mě zase přišlo. To k tomu asi taky patří.
Možná mě ten strach někdy přejde, ale moc šancí tomu nedávám.


pondělí 7. listopadu 2016

Juliánek - 17 mm

Ztratil se mi jing-jang, který jsem našla toho dne, kdy mě Gary požádal o ruku. Bála jsem se, že to je zlé znamení.
Ale ukázalo se, že výklad znamení je věc skutečně ošidná.
Už nejsme jing a jang. Nejsme jen černá a bílá.
Ztratila jsem jing-jang. A je to tak v pořádku.
Už nejsme jen dva.
Jsme tři.