Na prohlášení: "Je mi pořád špatně." reagoval můj doktor s úsměvem pronesenou větou: "To je dobře."
Ono to k tomu tak nějak patří. Alespoň mě přestalo bolet břicho a je mi jenom blivno, vytrvale.
Asi to stojí zato, Juliánek už nevypadá jako fazole. Vypadá jako maličký člověk. Když jsem ho na monitoru uviděla, na chvíli jsem se o něj přestala bát, ale už to na mě zase přišlo. To k tomu asi taky patří.
Možná mě ten strach někdy přejde, ale moc šancí tomu nedávám.
Žádné komentáře:
Okomentovat