pondělí 27. února 2017

Carmen

Neschopnost rozhodnout se, zda se jedná o stejnou inscenaci, na které už jsme kdysi byli.
Hlavní charaktery jsou přesně ten typ lidí, kteří mě v životě iritují.
Proč tam bylo to kolo?
Velké překvapení závěrečné smrti, která neobsahovala srdceryvnou árii.
O přestávce výstup na terasu pod střechou Národního divadla - nejlepší okamžik dne.

sobota 25. února 2017

Z Jíloviště na Zbraslav

Slunečné dopoledne.
Cesta lesem, který jsem do té chvíle znala jen od pohledu.
Oběd u maminky.
Odpoledne hodinka bowlingu.
Cesta vlakem domů.
Ztracený neztracený den?


čtvrtek 23. února 2017

Figarova svatba

Po dlouhé době na opeře.
Stavovské divadlo.
Klasika.
Největší zážitek - použití maskovací sítě.
Šťastný konec.

úterý 21. února 2017

Další milník

Přišel další zásadní přelom.
Poprvé mi bylo uvolněno sedadlo v MHD.
Popravdě, myslela jsem, že to na mně ještě není moc vidět, ale asi jsem vypadala všeobecně zbědovaně.
Tenhle milník teda není špatný, třeba ten další bude ještě lepší!

neděle 19. února 2017

Hilda se vrací

Milý komiks půjčený od Birute.
Krásný svět dětských starostí.
Malé bodnutí výčitky, že já jsem nikdy nebyla tak akční a kreativní.

sobota 18. února 2017

Z Vraného do Břežan

Cesta ledem.
Panický záchvat.
Operativní změna trasy.
Krásná cesta pro kamzíky.
Bahnité pole, které se nás pokusilo pohltit.
Největší laser s  podivuhodně děravým zastíněním.


pondělí 13. února 2017

Fax ze Sarajeva

Bála jsem se začít číst.
Myslela jsem, že mě to rozhodí.
Jenomže jsem byla rozhozená z něčeho jiného a ani fakt, že se jedná o skutečná neštěstí skutečných lidí mě nedojímala. Hrdinové i příběh se mi zdáli být v takovém zvláštním odstupu.
Nejsem si jistá proč.
Nakonec mě, co se týká tématu, před lety mnohem víc dostaly Juliiny Souvislosti.

sobota 11. února 2017

Vánoční dárek

Úniková hra, kterou nám Julie kolektivně věnovala k Vánocům, byla fajn.
Autíčko, vláček i ježek v kleci.
Kdybychom pak hloupě nevyrazili na tour de obchody, mohl to být opravdu krásný den.

čtvrtek 9. února 2017

Další stádium

Vypadá to, že se zenová vyrovnanost nekoná.
Namísto prastaré moudrosti mě přepadají čím dál silnější záchvaty nesnášenlivosti vůči lidské blbosti.
Asi radši přestanu odhadovat, co by mohlo přijít dál, neboť jak vidno, může se to tak akorát ošklivě zvrtnout.
Ale jinak je to fajn, už cítím jak se Julinka vrtí. Ten pocit sice není nepodobný pocitu po požití většího množství luštěnin, ale protože na úplně první pohled vypadala Julie jako fazolka, tak je to vlastně přirovnání správné a přiměřené.
Jen doufám, že na svět nakonec vyleze bezpečně a spořádaně a nenechá mě při té akci puknout jako lusk.

neděle 5. února 2017

Tchyniny narozeniny

Tip na dárek za pět minut dvanáct.
Pěší cesta na nábřeží.
Nové výzvy a úkoly.
Redukované množství hostů.
Mrkvový dort.
Únava a únava.

sobota 4. února 2017

Z Tupadel do Mělníka

Pošmourný únor.
Bílá krajina a ledovka na chodnících.
Mokro v botách.
Skulptury vytesané do skal.
Neviditelné jeskyně.
Já a Gary.
Debata o tom, kam bude Julie chodit bobovat.
Burger s kozím sýrem.
Milý řidič PID.
Krásný den.

středa 1. února 2017

Julie - 20+3TT

Není to tedy jisté, ale ačkoli je zvířátko uvnitř stydlivé a kříží nohy, je náš Juliánek pravděpodobně holčička.
Je krásná, i když sestává převážně z černých a bílých skvrn.
Je souměrná a spořádaně tabulková.
Nenarozené dítě je jako kniha, kterou nemohu prolistovat ani pár listů dopředu. Velká překvapení. Velká očekávání. A velké obavy.
Těším se na ni.
Bude to to nejúžasnější dítě na světě... stejně jako všechny ostatní.