Vypadá to, že se zenová vyrovnanost nekoná.
Namísto prastaré moudrosti mě přepadají čím dál silnější záchvaty nesnášenlivosti vůči lidské blbosti.
Asi radši přestanu odhadovat, co by mohlo přijít dál, neboť jak vidno, může se to tak akorát ošklivě zvrtnout.
Ale jinak je to fajn, už cítím jak se Julinka vrtí. Ten pocit sice není nepodobný pocitu po požití většího množství luštěnin, ale protože na úplně první pohled vypadala Julie jako fazolka, tak je to vlastně přirovnání správné a přiměřené.
Jen doufám, že na svět nakonec vyleze bezpečně a spořádaně a nenechá mě při té akci puknout jako lusk.
Žádné komentáře:
Okomentovat