neděle 9. května 2021

Alvin 35+0

Zatímco maminka nebyla schopná nic psát, stal ses z naší druhé holčičky naším prvním chlapečkem.

Rosteš stejně tabulkově jako rostla tvoje velká sestra. Ta zatím tvrdí, že se na tebe těší, ale zároveň se pořád ujišťuje, že je naše a že k nám patří a že ji nikomu nedáme. Doufám, že budeš stejnou měrou úžasný jako ona a budete spolu dobře vycházet.

Hodně se hýbeš, stačí, když se na chvíli posadím a už kopeš. Když Julii řeknu, ať si sáhne jak bráška kope, tak mi položí ruku na břicho a pak rozjařeně odskočí s výkřikem: "On mě kopl!"

O oblečení, které jí začíná být malé důležitě hlásí: "Schováme ho pro sourozence."

A už si plánuje, jak tě bude poučovat, že nemáš zlobit.

Tvoje sestřička je taky jedna z mála, kdo nemá předsudky vůči jménu, které jsme ti vybrali. Prarodičům se nelíbí, zdá se jim příliš nezvyklé, ale mně k tobě sedne. Budeš náš Alvin.

Těšíme se na tebe.

pátek 22. ledna 2021

...

na holém trávníku

torza jejich těl

obscénně trčí

očima nehledí

na svět co zapomněl

a jenom mlčí

ty oči z kamene

zapadly do trávy

když začlo tát

kam zmizel sněhulák

ti co je stavěli

budou se ptát

pondělí 11. ledna 2021

Sylva 18+6

Vyvíjíš se zdárně, zvířátko naše, testy ti vycházejí v normě, jen prý máš starou matku. Co už s tím.

Na ultrazvuku jsi vidět mnohem líp, než byla tvoje starší sestřička. Anebo mám možná věkem zostřenou pozornost. Všechny ty orgány a tvůj delikátní profil, který by se hodil na minci, kdybychom patřili do vladařské rodiny.

Při vyplňování rodokmenů pro genetickou konzultaci jsem se dozvěděla věci, na které jsem se nikdy předtím nedokázala zeptat. Je něco na tom, že opravdu dospíváme až kvůli svým dětem. Myslím, že není nic, co bych pro tebe a pro Julii nebyla ochotná udělat.