Do stejných řek je třeba se vrhat po hlavě

Vlastně jsem na FFko ani nechtěla jet. Chtěla jsem utéct někam do ticha a do samoty.
Daleko od míst, kde lze ve tři ráno začít mnohostranný rozhovor ve frontě na sprchu.
Jenomže jsem nakonec usoudila, že některým lidem dlužím debatu z očí do očí.
Protože, jakkoli se mi to pomyšlení příčí, se snažím o korektní vztahy s kdekým.
Lhala bych, kdybych tvrdila, že jsem se nebavila.
Prostředí, ve kterém se mísí různé druhy šílenství je osvěžující.
Jen mě ve všech zábavách provázel neodbytný pocit odcizení.
Bohužel asi vycházel ze mě.
Věci, za které nikdo nemůže.
Jela jsem kvůli čistému svědomí.
Čisté svědomí je má nejvyšší meta.
Které nedosáhnu.
Nevyřčená slova hlodají.
A já mám pocit, že mi někteří lidé dluží debatu, která neproběhla.