Část čtenářského zážitku obstarává autenticita.
Realita už je taková, že nedodává patřičné dějové oblouky a některé informace prostě zamlčí.
Kdybych četla před dvaceti lety, mnohem víc bych se ztotožnila s hrdinkou, mnohem víc bych to prožívala. Ale ani takhle mi nepřipadala cizí. Pořád si tu vnitřní nejistotu pamatuju.
Je mi jí tak líto. Další potvrzení toho, že si má člověk dávat pozor na to co si přeje. Dospělosti se nedožila, ale slavnou spisovatelkou se stala.
Jen jsem si celou dobu říkala, jak se asi cítil její otec, když její zápisky po válce četl. I jeho mi bylo líto.
Historie je plná smutných osudů.
Žádné komentáře:
Okomentovat