Vzduch studěl. Vypadalo to na déšť. A ona tam ležela, opuštěná a nešťastná. Nedokázala jsem ji nevšímavě minout.
Co uděláte vy, když na ulici uvidíte ležet bezprizornou knihu?
Zachránila jsem ji a poskytla jí azyl v naší záchodové knihovničce.
Kniha nemá známku s telefoním číslem, ani s adresou. Možná bych měla vylepit klasické plakátky: "Našla se dobře živená kniha v zelených deskách, vlastník, ať se ozve na telefonní číslo..."
Ale myslím, že mi už zůstane.
A tak se někdy zadívám na přeplněné police a maně mě napadá: Nakonec přeci jenom neshnijeme ve špíně... dřív než by se tak mohlo stát, sežerou nás knihy.
Žádné komentáře:
Okomentovat