Chtěla jsem napsat jak strašně moc nesnáším sebestředné primadony. Nenapsala jsem. Raději jsem pletla, oko za okem, řada za řadou.
Primadony, přirozeně uchvacující pozornost kdekoli kam přijdou, jsem vytěsnila na samý okraj pozornosti. Protože Vánoce už jsou strašně blízko. A šály ještě pořád skoro metr chybí.
Primadony, co ubližují všem kolem sebe a jako štít při tom používají své nepřízně osudu, neměly šanci proti cinkajícím jehlicím. To je přece jeden z těch zvuků zahánějících zlé duchy. Alespoň v to doufám.
A tak jsem očka utahovala možná o poznání víc. Protože jsem do nich chtěla vplést sílu a ochranu. Proti zlým duchům. Proti zlým lidem. Proti všem nástrahám světa.
Ale takhle to nefunguje. Bohužel.
Zafungovalo by pletací jehlicí primadoně vypíchnout oko;)
OdpovědětVymazatAle já vím, jsem moc radikální.
Taky se dá primadona na šále uškrtit. Nebo aspoň přiškrtit ;)
OdpovědětVymazatTo voko mě taky napadlo.
OdpovědětVymazatDěti, děti, to by z různých důvodů nebylo vůbec praktické :o)
OdpovědětVymazatNáhodou - já věřím, že ta ochrana se do pletení dá vplést! Že tam člověk zaplétá, co chce. Už tím šmodrcháním. A když tam navíc vpraví nějaký obrázek nebo třeba taková čísla - počty ok - jaká chce ... pletení je pro mě dost magický úkon.
OdpovědětVymazatAkorát teď nevím, proč už jsem čtyři sezóny nepletla... Já hlava děravá. Kde jsem mohla bejt :)