Pocity prostě nejsou fér. Rozum je mírní, ale nepotlačí.
Je mi líto.
To jsou ty zatracené internety, zrušit by se měly.
Asi před měsícem jsem si absolvovala malou internetovou hádku s člověkem, se kterým jsem prostě ztratila trpělivost. Tři dny mi z toho bylo zle. Zcela nepatřičně.
A nikdo se mě nezastal.
Já vím, chápu všechny důvody, proč se nehádat s blázny. Chápu proč se písemně nehádat s člověkem, který má tak trochu zvláštní chápání psaného slova. A děkuju svým přátelům a nepřátelům, kteří mě uklidňovali naživo.
Jenže v sobotu jsem se dozvěděla, kolik dalších lidí tu malou přestřelku četlo. A ačkoli strašně moc chápu důvody, proč nepřilévali olej do ohně, přesto je mi líto. Pocity nepotlačím.
Je mi líto, že mi někdo nenapsal alespoň jedno krátké: Kašli na to.
Je mi líto, že někdo nelitoval času a námahy na soukromou diskuzi s druhou stranou, ale nenapadlo ho napsat mi, že nejsem jediná, kdo původní vyjádření, ze kterého celá hádka pošla, považuje za špatné.
Je mi líto, že chci-li pomoc a podporu, musím si o ni říkat.
A je mi líto, že sama nejsem lepší. Na druhých nás nejvíc rozčilují naše špatné vlastnosti.
Pocity prostě nejsou fér.
Já jsem zbabělec a bláznů se bojím. A obávám se, že to bude platit i do budoucna.
OdpovědětVymazatAle taky bych nejradši pocity zrušila.
To nejsi zbabělec, to jsi jenom rozumná :o)
VymazatA vůbec, tvoje SMS mě tenkrát opravdu pobavila.
No tak aspoň něco.
OdpovědětVymazat