pondělí 12. listopadu 2012

Sebelítost

Pocity prostě nejsou fér. Rozum je mírní, ale nepotlačí.
Je mi líto.
To jsou ty zatracené internety, zrušit by se měly.
Asi před měsícem jsem si absolvovala malou internetovou hádku s člověkem, se kterým jsem prostě ztratila trpělivost. Tři dny mi z toho bylo zle. Zcela nepatřičně.
A nikdo se mě nezastal.
Já vím, chápu všechny důvody, proč se nehádat s blázny. Chápu proč se písemně nehádat s člověkem, který má tak trochu zvláštní chápání psaného slova. A děkuju svým přátelům a nepřátelům, kteří mě uklidňovali naživo.
Jenže v sobotu jsem se dozvěděla, kolik dalších lidí tu malou přestřelku četlo. A ačkoli strašně moc chápu důvody, proč nepřilévali olej do ohně, přesto je mi líto. Pocity nepotlačím.
Je mi líto, že mi někdo nenapsal alespoň jedno krátké: Kašli na to.
Je mi líto, že někdo nelitoval času a námahy na soukromou diskuzi s druhou stranou, ale nenapadlo ho napsat mi, že nejsem jediná, kdo původní vyjádření, ze kterého celá hádka pošla, považuje za špatné.
Je mi líto, že chci-li pomoc a podporu, musím si o ni říkat.
A je mi líto, že sama nejsem lepší. Na druhých nás nejvíc rozčilují naše špatné vlastnosti.
Pocity prostě nejsou fér.

3 komentáře:

  1. Já jsem zbabělec a bláznů se bojím. A obávám se, že to bude platit i do budoucna.
    Ale taky bych nejradši pocity zrušila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To nejsi zbabělec, to jsi jenom rozumná :o)
      A vůbec, tvoje SMS mě tenkrát opravdu pobavila.

      Vymazat
  2. No tak aspoň něco.

    OdpovědětVymazat